Ahoj,
dnes jsem stravil celkem plodny den se Sarithem, protoze jsme se konecne nasli a ted vecer se vracim do Bangkoku plny dojmu, vesmes pozitivnich.

Navstivili jsme nejprve Pouk, coz je mesto-vesnice podle silnice do Sisophonu a je tu hodne chudych, protoze je za hranici Angkoru a to jak mesta tak parku. Povoden za mesic a pul vse zaplavila, znicila sklizen a mistni jsou na tom bidne, protoze ryze uplavala nebo je plesniva, jezero Tonle Sap dosahuje prakticky sem [od PhnomPenhu cca 350 km], az k silnici a v Puoku slo i pres.

Navstivili jsme clunem s reditelem tech skol a takovym ridicim Sarithovu skolu z roku 2002, kde se dostavuje jidelna a skola, studna i pozemek jsou zniceny povodni. Tam jsme detem predali tuzky a propisky ze sbirky v Hradci K. protoze ve skole je vse rozmacene a vsude je bahno. Na rozdil od nas neuklizeji, ale cekaji, az to uschne…

Pak jsme odjeli do Puoku, kde kousek od centra na dvou cestach, jedne z toho superpevne betonove se dojede k pozemku technicke skoly. Skola existuje, ma 4 sekce, dve na spani a dve na uceni, prvni ucitel uz by mel byt, hledaji se navazujici projekty. Protoze stavba stala diky povodni skoro dva mesice ve vode, tak uvazuji zavezt pozemek zeminou a zvysit ho, soucasne se stavi ted okna, zachody a veci, ktere jsou nad vodou, tedy vyse nez pul metru, nebot voda stale neodteka… Proto se ted nejakou dobu nestavelo, protoze nebylo jak. Studna je znicena nebot byla pod vodou a ceka se, az opadne, aby se vypumpovala a vycistila chloraminem.

Humanitarni situace je tu bidna a kupodivu se tu zadna vyznamna, ani nase, organizace nijak neangazuje a ani stat se nehrne do pomoci, ale to je tu bezne… napriklad natruc nechteji podporit skoly a vyuku pro chude, atd.

Vyfotili jsme se, predal jsem vlajku kterou casem vyvesi [ceskou] na strechu. Dal jsem Sarithovi CD s Dvorakem a Smetanou a fotomapy Prahy jako zaklad budouci knihovny a take rekl ze jeste neco dovezem…

Tot k situaci zatim vse, az se vratim stahnu foto a domluvime se na jejich vyveseni atd.

Jinak Sarith je mily stary pan co utekl pred R.Khmery a pak do Ameriky, kde 30 let zil a ve vysluzbe dela neco pro svuj narod a zije tam. Sel zajistit elektrinu a dost nadaval na ceny i na to, co si rekli za pripojku. Pobavili jsme se o vetrniku, cistirne-upravne vody a pripadnych solarnich panelech.

Mejte se krasne
srdecne zdravi ze Siem Riepu
Bohous
7.11.2011

A komentář od Dany Špinkové:

Milí přátelé,
díky za dobré zprávy, i když já za tím vším se pokouším vidět reálnou a přiznejme si, zoufalou situaci místních lidí /dětí, kteří musí jako vždy spoléhat jen na své síly a pomoci se nedovolají.

Při loňské návštěvě Kambodži, po dobré sklizni rýže měli tito venkované velkou radost, že mohou nakoupit od kočovných prodejců pár secondhandových triček pro děti a podprsenek pro své ženy. Několik pytlů rýže zásob bylo skoro jediné, co ve svých nohatých příbytcích kromě rohoží na spaní a plechového nádobí na vaření měli. Bylo poměrně sucho a na políčkách se dalo sklidit i trochu zeleniny. Stejně to pro mne, zpovykanou Evropanku,byl naprostý kulturní šok, se kterým jsem se dost těžko vyrovnávala a ze kterého vznikla i myšlenka povinnosti pomoci postavit tady školu.

Představa, že Puok v současné době nemá ani rýži, ba ani pitnou vodu, je skličující. O to více se musíme snažit, aby stavba školy byla fortelná a bezpečná a možná se stala takovým malinkým Araratem uprostřed vod.

Všem Vám moc děkuji za to, co jste pro to už udělali i za to, co je ještě v našich silách podniknout.

Vaše
dana